Povodňová opatření vychází mimo jiné i z Koncepce protipovodňových opatření ve Středočeském kraji. Lze je dělit na opatření preventivní, operativní a obnovovací. Preventivní opatření se provádí v době povodňového klidu tedy v době mimo povodeň. Operativní opatření se praktikují v době povodně a obnovující opatření se provádí po povodni. Soubor všech těchto opatření, která slouží k ochranně obce a jejích obyvatel před povodní řídí příslušný povodňový orgán obce.
Preventivní opatření
- vymezení záplavových území,
- vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
- zpracování a aktualizace povodňového plánu,
- provádění povodňových prohlídek,
- příprava hlásné povodňové služby,
- smluvní zajištění prostředků pro zabezpečovací a obnovovací práce,
- organizační a technická příprava,
- nastavení systému informování občanů (elektronické sirény, rozhlas, megafon, mobilní spojení, hromadné SMS) a jejich průběžné informování o jednotlivých krocích obce,
- vytváření hmotných povodňových rezerv,
- zřízení hlídkové služby,
- evidenční a dokumentační práce,
- příprava účastníků povodňové ochrany,
- zřízení a provoz hlásných profilů C – stanovení stupňů povodňové aktivity pro hlásné profily a jejich průběžné ověřování,
- zřízení vybavení pro dobrovolníky při obnovovacích pracích,
- kontrola stavu, počtu a způsob uskladnění prostředků na ochranu před povodněmi.
Operativní opatření
- činnost hlásné a hlídkové povodňové služby,
- provádění povodňových záchranných a zabezpečovacích prací,
- vyklízení záplavových území,
- řízené ovlivňování odtokových poměrů,
- varování a evakuace občanů,
- zabezpečení náhradních funkcí služeb v území zasaženém povodní, tzn. náhradní doprava a zásobování, náhradní ubytování,
- provádění evidenční a dokumentační práce,
- odstraňování překážek na toku,
- instalace individuálních protipovodňových zábran u ohrožených nemovitostí,
- opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
- rozrušování ledových námraz u mostních objektů a propustků,
- zabezpečení a ukotvení odplavitelného materiálu u nemovitostí a v potenciálním rozlivu,
- opatření k omezení znečištění vody při možném sekundárním ohrožení.
Obnovující opatření
- dokumentační a evidenční práce,
- návrhy na úpravu povodňových opatření,
- vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, příčin negativně ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých opatření,
- obnova narušených území,
- pomoc občanům s obnovou území a nemovitostí, zajištění základních služeb a dodávek.
Výše uvedená tzv. povodňová opatření nezahrnují výstavbu, údržbu a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, ani investice vyvolané povodněmi. Tyto opatření označujeme jako tzv. protipovodňová opatření. Strategický plán rozvoje obce Horní Počaply 2023–2027 zmiňuje povodně jako jednu z hrozeb vyskytujících se na území obce. Z hlediska protipovodňových opatření doporučuje zvyšovat přirozenou retenci území skrze návrhy ploch pro zeleň a liniových prvků zeleně v krajině. Územní plán se potom k výstavbě v záplavových území vyjadřuje následovně: Mimo aktivní zónu je v záplavovém území možno povolit stavby za podmínky, že výškové umístění podlah obytných a provozních místností bude navrženo nad hladinou vody při průtoku Q100 a že záměry staveb splní požadavky na jejich umísťování v záplavovém území. V aktivní zóně nebudou umísťovány žádné budovy ani oplocení.
Obecně lze říct, že protipovodňová ochrana obce Horní Počaply je do značné míry závislá na opatřeních, které jsou realizovány výše v povodích Labe a Vltavy, ať už jsou to prvky přirozené retence vody v krajině nebo samozřejmě existence vodních přehrad na obou zmíněných řekách.